Kniha 5

"To nejsou vrásky na srdci, to jsou jizvy."

Colette

Dokážeme vzít minulost na milost,

i přesto,

co jsme si prožili.

Matka a dcera.

Věčné pouto, nebo věčné stigma.

Tuto knihu věnuji beze všech dalších úvah a rozvah své milované dceři Magdalénce, ačkoli to není příběh jednoduchý a v mnohém uvidí jisté souvislosti, které vyplývají ze života jí blízkého, nebo i vzdálenějšího.

Při čtení mysli, Majdi, i na to, že ne všechno, co je napsané, je pravé a skutečně se stalo. Od toho máš matku spisovatelku! 😊

Někdy nám píšícím umělcům nezbývá než se nechat vést životem a občas se vracet do minulosti. Nechat se inspirovat tím, co v nás zanechalo určité stopy, možná i nesmazatelné.